sobota

LOVOSICE (Ústecký kraj)














































































21 komentářů:

  1. Tak jsem ráda, že vidím fotografie na srovnání...jsem rodilá Lovosičanda :) a celá naše rodina pocházela z generace, na generaci z Lovosic. Tak k nim mám, velmi srdečný vztah...ikdyž již v Lovosich již nežiji, ráda se do nich vracím. Ale po pravdě...je škoda, že ze staré zástavby, moc toho nezbylo...sama si pamatuju, některé ulice, jako malá holka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě pár starých fotek mám, chci tam zajet, až opadne listí, což je vlastně za chvíli. V.V.

      Vymazat
    2. Taky jich pár mám po rodičích a jednu vůbec nevím, z jakého je místa focená, docela by mě to zajímalo. Kde to je...tak pokud sem ještě něco dáte budu moc ráda ;)

      Vymazat
  2. Pocházím z Lovosic a srovnání je moc zajímavé. Děkuji Vám, že jste se o fotografie podělil. Simona P.

    OdpovědětVymazat
  3. Hned tři města "mému srdci" blízká. Úštěk, Poděbrady a Lovosice.
    Tam kde při vjezu do Lovo začínali baráky po obou stranách, bývala autodílna Týce. Dnes je tam jakýsi market, snad Billa, nebo Lidl, nebo co.
    Lovosice se nezměnily, jen Lovoš je o trochu víc zarostlešjší. Pod ním, na silnici de Velemína, leží v kopci vesnička Bílinka. Tedy v kopci, dnes ho automobilisté ani pořádně nepostřehnou. Tenkrát jsme tam zkoušeli auta, jestli mají správný výkon. Vyjedeš a neuvaříš, dobrý. Uvaříš, máš problém.
    To se vzal spodek mercedesa, bez karoserie, přidělaly se na to sedačky a jelo se. Dnešní policajty by patrně ranila mrtvice.
    Dnes se tam občas plížím na kole.

    OdpovědětVymazat
  4. Nic se nezměnilo. Jen ta bouda na Lovoši je teď na horáčích snadněji dosažitelná, než dříve.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuju za příspěvky, na rozdíl od Poděbrad České středohoří znám líp, už v roce 1961 jsem se s ním pracovně sešel a od té doby nepočítaně. Tenhle blog, jak píšu na začátku, jsem původně myslel jako jakési skladiště srovnávaček, protože jsem se v tom už přestával vyznávat, nějak se to spustilo, aniž bych chtěl a kupodivu to má úspěch, takže to nechávám. Je to bez komentářů, ale v mém blogu http://vencovypindy.blogspot.cz
    mám tohle všechno i s pindama. No, teď zjišťuju, že lidi mají zájem o obrázky a ne o moje pindy. Ovšem už jsem starý dědek a ti si rádi cintají na pentli. Možná ještě se pokusím někdy v létě vylézt na Lovoš, až bude otevřená hospoda. Ještě pamatuju to starou. Děkuju za příspěvky. V.V.

    OdpovědětVymazat
  6. Nežiju v Lovosicích už přes dvacet let. Úplně jste mě uchvátil. Opravený pseudogotický výletní zámek, velkostatkářská vila, nové náměstí. Budu se muset do svého rodiště zajet podívat. Děkuji vám Jiří Sivák

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Akorát to náměstí, respektive park vedle něj. Místo krásného parku se stromy tam máme panelový dvůr bez stromů a skoro bez zeleně :-(
      Tahle rekonstrukce se fakt "povedla".
      Honza z nedaleka

      Vymazat
    2. Rad na Lovosice vzpominam prozil jsem tam cely mladi uz dlouho hledam fotky z lovosic. Jestly nekdo ma i privatni z ruznych ulic rad bych kdyby se ozval. Bydlel jsem tam pred 40 lety a to v resslovi ulicy, hlavne ty s toho okoly kde je jeste hospoda u ecera nebo beseda. Moje mail je janzach@t-online.de nebo na facebook pod jmenem Jaroslav Dornak.

      Vymazat
  7. Moc pěkné... Lovosice jsou také moje srdeční záležitost Löbelová J.

    OdpovědětVymazat
  8. Zase tolik se toho koukám nezměnilo. Apotheke na svym místě, naproti vytažené markýzy obchodů... :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Do Lovosic jsme se přistěhovali po r.1945 a začaly chodit do školy.Srovnávací fotky jsou pěkné.I poté ,co jsme z Lovosic v dospělosti odešly ,rádi se sem vracíme.
    V roce 1953 jsme základní školu opustily a už letos jsme měli .17.sraz lovosických spolužáků.Na další setkání po roce se vždy těšíme.Olga a Eva

    OdpovědětVymazat
  10. Nejsem sice z Lovosic, ale z maličké vesničky nedaleko, ale České středohoří je mým rájem. Tyto fotky mě moc potěšily. Držím palce a až dopeču cukroví na Vánoce, tak se na ty pindy podívám, protože i mě blízcí vyčítají, že se hned dám s každým do řeči, ať na výletě či na kopečcích či někde ve vlaku. Ráda poslouchám vyprávění a příběhy lidí. Vždy si z toho můžu něco podnětného vzít, i když toho též dost pamatuji a ještě podržím sem tam něco v paměti. Vaše fotky nádhera. Hodnotím, že si dáte tu práci s místem focení. Jistě to dá mnoho práce, protože dnešní objektivy jsou jistě jiné než před 100 lety. Přeji hodně pohody a dobré nohy a oko pro další potěchu mnoha ostatním lidičkám. Dáša

    OdpovědětVymazat
  11. Kdysi jsem znal nějakou Dášu z Litoměřicka, z dálkových pochodů. Kde je jí konec? Nedávno jsem jel vlakem z Lovosic do Úštěku a připletl se mezi velkou skupinu veselých důchodců, kteří jeli na výlet, měl jsem jiný program, ale slyšel jsem, že paní, co to vede, se jmenuje Dáša. Pak ještě v Lovosicích v Besedě, ale to už je hodně dávno, pracovala, ale ne to byla Dana, ale to je vlastně fuk, že? Já jenom tak, aby řeč nestála, když si ráda povídáte. V.V.

    OdpovědětVymazat
  12. Lovosice v současné době prokoukly!V letech 1986-1991 jsem chodil na zdejší zemědělské učiliště jehož fotka je zde také.Ač jsou Lovosice dneska hezčí,strávil jsem zde velmi pěkné roky :)

    OdpovědětVymazat
  13. Žiji v Lovosivich od 1945 roku,v roce 1949 jsem tam začal chodit do školy,tak že už taky něco pamatuji.No ale moc moc děkuji za oživení minulosti.Jak jdou léta,tak se už mnoho vzpominek vytrácí.Už s kamarády v hospudce horko těžko dáváme dohromady jak ulice vypadaly.Tet jste nám zase trochu navrátil vzpomínky na mládí.Ještě jednou veliké díky

    OdpovědětVymazat
  14. Mám ráda staré Lovosice.To jsou krásné fotky. Ale to, co udělali s náměstím, to je hrůza. Tohle že je zelené náměstí? v létě nikde žádný stín, samý betón, je to jak přistávací plocha pro vrtulníky. To je nejhorší náměstí, jaké jsem kdy viděla..

    OdpovědětVymazat
  15. Moje milované Lovosice,prožila jsem tam celé mládí,učila v mateřské škole a měla spoustu kamarádů.Pamatuji si každou uličku,taneční v Besedě,oslavy na Osmičce a mohla bych pokračovat do nekonečna.Na místo,kde má člověk kořeny se nedá zapomenout.Děkuji za připomenutí

    OdpovědětVymazat
  16. Moc děkuji za krásné fotky.
    Jsem už 54 let v Praze ale pořád se tam ráda vracím i když už tam nikoho nemám.

    OdpovědětVymazat